Chcete mít lepší a šťastnější intimní partnerský život? Seznamte se s Julií Gaiou Poupětovou – první a jedinou certifikovanou sex koučkou u nás i na Slovensku. Její kurzy učí ženy masturbovat nebo techniku masáže penisu… a samozřejmě i mnoho dalších dovedností 😉
S Julií Gaiou jsme si povídali nejenom o práci sex kouče, ale také o jejim intimním životě a zkušenostech.
Mgr. Julie Gaia Poupětová, ASC., CSB.
Je členkou sexulogické komory a autorkou řady kurzů i on-line programů zaměřených na zlepšování dovedností pro šťastný vztah i seznámemí. Svým klientům nabízí skupinové semináře i individuální koučink. V její práci se odráží 10 letá praxe se skupinami, páry a jedinci na individuálních sezeních.
Založila On-LINE školu kurzů pro výuku praktické sexuality SCE Academy a vydala první praktické 2DVD v Česku o ženské masturbaci: Cesta k ženskému orgasmu.
Julii Gaiu můžete také znát z mnoha českých médií, časopisů, kde publikuje své články o sexualitě, nebo z jejího YouTube pořadu SExCAFÉ, kde se každý čtvrtek můžete těšit na nová videa.
Pro mnohé lidi, se kterými jsem se setkala, je pojem kouč neznámý. Mohla byste ve stručnosti popsat práci sexuálního kouče?
Ještě než vám odpovím, zkraje hned uvedu, že oficiální název mé profese v ČR tak, jak ji zde odborně představuji veřejnosti, je SEX KOUČ. Toto označení je zároveň i ochrannou známkou, na kterou jsme v naší vzdělávací instituci SCE Academy moc pyšní, protože mi to v blízké budoucnosti umožní školit další odborníky v této profesi pro Českou republiku.
Sex koučink se zaměřuje na to, jak mít šťastnější intimní a partnerský život. Spolupráce se sex koučem umožňuje klientům rozvíjet se v oblasti sexuality, a to programy šitými na míru právě jim osobně. Sex kouč musí mít poměrně široké odborné sexuologické znalosti a zároveň musí mít koučovací výcvik, protože koučovací metody jsou ty, které ve vztahu s klientem uplatňuje. Správný kouč by tedy měl vědět, kde jsou hranice poradenství, terapie, tělesné práce (bodyworku), sexuologie a sex koučinku a měl by být schopný maximálně při spolupráci s klientem aplikovat právě koučovací přístup. Řada lidí má ale v těchto pojmech zmatek a pletou si koučink třeba s poradentvím či mentorinkem a chtějí rady. Ve skutečnosti dobrý kouč nedává moc rady, ale spíš otázky, které dovolí klientovi se více orientovat sám v sobě, a dělat lepší volby ve svém životě.
Své klienty se snažíte edukovat a „zlepšovat“ jejich dovednosti. Pokud k vám ale dorazí klient, který má v sexuální oblasti nějaký problém, snažíte se najít příčinu problému nebo to raději necháte na sexuologovi?
Myslím, že samotné slovo PROBLÉM je problém :-). Víte, problém může mít žena s orgasmem právě proto, že netuší, jak vypadá její FUNKČNÍ ANATOMIE, čili to, jakým způsobem přirozeně funguje při vzrušení. Takový PROBLÉM má 80 % žen v naší společnosti. A jeho příčinou je absence znalostí a nedostatek informací. Pokud je tedy příčinou absence znalostí a dovedností, spolupracuji s klientem na jeho rozvojovém plánu.
Pokud ovšem, a k tomu je potřeba právě to odborné sexuologické sumptum vzdělání, které osobně považuji ve své profesi za nezbytné, zjistíte, že klient vykazuje příznaky poruchy ve fyziologické rovině, tedy na úrovni funkce pohlavních či jiných orgánů, hormonů nebo případně v terapeutické či psychiatrické rovině, pak je třeba klienta samozřejmě předat do povolanějších rukou. Často na začátku koučování naopak od klientů vyžaduji lékařské posouzení zdravotní situace, abychom věděli, že jsme společně nic neopomenuli nebo že potřebujeme vzít v potaz důležitá fakta ohledně zdraví klienta.
Máte ze své praxe pocit, že se Češi chtějí v sexuální tématice vzdělávat? Nebo stále přetrvávají názory typu: Sex se trénovat nemusí; sex je o kompromisu – nikdo není 100% spokojený; masturbace je moje intimní záležitost a nikdo se nedozví, že to dělám; … ?
Osobně na svých kurzech mám pocit, že se situace velmi pozvolna mění. Ale na toto téma právě teď píšu knihu, kde se věnuji tomu, proč je důležité se sex učit a z čeho vlastně vycházíme, když si lžeme do kapsy, že výuku v intimní oblasti nepotřebujeme.
Říkáte, že je chyba myslet si, že sex a soulož je to samé. V čem je podle vás rozdíl?
V mnoha věcech. Soulož je jen jedna z mnoha aktivit, které spadají do sexuálního chování. A to, čeho ve většině případů dosáhnete souloží, není vždy to, co od intimního života očekáváte. Právě i o tom rozsáhle píšu ve své připravované knížce.
Jaký je nejčastější problém, se kterým k vám klienti přicházejí?
Obecně pracuji s poměrně širokým spektrem situací. Se ženami se věnujeme rozvoji prožitku vzrušení a orgasmu. U žen i u mužů se zaměřujeme na rozvoj mileneckých dovedností. S páry se potom většinou zabýváme nesouladem v intimních potřebách. Velmi často ale jedno téma přechází v druhé. Sexualita je komplexní záležitost. Takže často je třeba řešit více témat najednou a klient si s pomocí kouče musí vybrat priority a tam dělat první kroky důležité k nalezení řešení.
Proč se podle vás lidé stydí o svém sexuálním životě mluvit? Je mi jasné, že to není téma, o kterém se bavíte s lidmi na potkání, ale existuje i mnoho párů, kteří se o tom nebaví ani mezi sebou. Dá se to překonat?
Ano, dá se to překonat, pokud jste ochotní na tom pracovat. Já svým klientům většinou říkám, že pokud si ve vztahu o sexu nepovídají, s největší pravděpodobností nebuou mít brzy žádný sex. Ne všichni lidé ale sexualitu ve vztahu potřebují. A ne všichni lidé jsou ochoni překonávat v této oblasti obtíže, které z této poněkud trapné konverzace zpočátku plynou. I k tomu ale perfektně slouží mé skupinové kurzy, kde se lidé doví i řadu tipů pro lepší komunikaci s partnery a ve svém okolí.
Znám mnoho lidí, kteří ke koučům mají vyložený despekt a považují je za šarlatány. Navíc nežijete vyloženě „standardní“ život (nemyslím to špatně – pro mnoho lidí platí, že sex patří do ložnice za zavřené dveře a je nemyslitelné o něm mluvit s někým dalším). Jak se vypořádáváte s lidskými předsudky?
Lidsky. Tolerantně. Často s nadhledem. Víte, lidé, kteří mě nikdy nepotkali a reagují na mou osobu či vyjádření v médiích příkře, tak vlastně nevyjadřují vztah ke mně. Velmi upřímně tím jen sdělují, jaký vztah mají k vlastní sexualitě, protože tu pro ně mé jméno symbolizuje. Někdy vyjdřují hněv, někdy strach, někdy opovržení a někdy stud. A to vše musí překonat hlavně sami v sobě, aby se mohli vůbec zabývat otevřenou a upřímnou sexualitou. A sexualitou svých partnerů. S mou osobou to de facto vůbec nemá nic společného. Když si tohle uvědomíte, víte, že to správné slovo je soucit. Ne každý chce své postoje k sexualitě menit a upřímně, mě se ve volném čase také nechce moc pracovat. Takže to beru s úsměvem. A někdy také jako inspiraci do knížky.
Když jsme u vašeho „nestandardního“ života – stále máte manžela a přítele?
Víte, já to takto nepojmenovávám. Myslím samolepky manžel, přítel, milenec atd. Žiju v emočně angažovaném vztahu s víc než jedním mužem. Čili jsem dvojnásobně věrná, než je v našich končinách zvykem. Osobně věřím, že milovat znamená i umět dát svobodu tomu druhému a nenárokovat si ho. Nepokoušet se vlastnit. Protože naokonec je monogamie dost často iluze jednoho z páru. Otevřený vztah je ale koncept, který je pro většinu lidí nepřekonatelný a tudíž nepochopitelný. A já jsem opravdu daleko od toho, abych tento druh vztahu doporučovala dalším lidem. K tomu nějak vnitřně můžete dospět zkoumáním sebe sama, dozrát k tomu, ale vynutit se to pochopitelně nedá. To bývá spíš kontraproduktivní.
Dočetla jsem se, že máte zkušenosti se swingers, mohla byste nám popsat své zážitky? Doporučila byste lidem podobné akce?
Své zážitky vyprávět nebudu. V každém případě je třeba vědět, že vás tam čeká řada věcí, na které většinou lidé nejsou připraveni. A také představa toho, co vlastně swingrování znamená, je v Čechách dost zkreslená. Takže když se bavíme třeba s klienty na téma první navštěvy swingers, tak jim v rámci rozvoje a jejich edukace většinou dopoučuji jít, ale absolutně se do ničeho s nikým nezapojovat alespoň tři návštěvy v klubu. Užitečné jsou často už jen rozhovory, které z takové návštěvy na kukačku vyplynou. Ostatně jsem o tom napsala na svých stránkách seriál.
A co sex ve třech, ten byste doporučila?
Upřímně, lidé v naší společnosti jedou na vlně kvantity. Kdo s kým, kolik a čeho bude dělat. Myslím, že většiná párů ale nemá potřebné emoční a komunikační dovednosti na to, si vůbec ujasnit, co se může s přizváním třetího do hry stát. Takže pokud se ptáte takto, doporučila bych to jen lidem, kteří vědí, jak se vzájemně postarat o emoční traumata a bolístky, které z takového zážitku mohou vzniknout. Nebo si umějí stanovit pravidla, jak se pro ně nepřekousnutelným situacím nejlépe dopředu vyhnout. A to vyžaduje řadu velmi detailních rozhovorů na téma hranice, pravidla, techniky a praktiky, svoboda a bezpečí, pocity zranitelnosti a odstrčenosti, žárlivost a láska atd. Pokud jste karamboly v předchozích vztazích nenasbírali zkušenosti s těmito aktivitami, tak se potřebujete pobavit efektivně s pomocí někoho, kdo tyto zkušenosti má a i k tomu velmi dobře slouží právě sex koučink. Ale bez podpory při hledání hranic či předchozích zkušeností to většina lidí neumí. Takže proto bych to vlastně obecně vůbec nedoporučovala.
S Julií Gaiou jsme si povídali více o jejim soukromí, ale jelikož jsme nechtěli tento rozhovor krátit, rozdělili jsme ho. Ve druhé části se například dozvíte, jaká je její nejoblíbenější hračka, zkušenosti s bondage nebo třeba to, co ji v sexu neláká. Takže se máte na co těšit 😉 [no_toc]
