Pokračujeme v sérii rozhovorů s aktéry kolem platforem OnlyFans/Patreon, kteří sdílí své provokativní fotky/videa svým fanouškům. Tentokrát jsme vyzpovídali Akitu / CatLady, která získala už hodně pozornosti díky svému roleplay za kočičky a další zvířátka!
Akita – Cat Lady má na Twitteru 4194 sledujících a na OnlyFans jako B-Kitty přes 1700 fanoušků a 21 900 srdíček (v době realizace rozhovoru).
Aktualizace z května 24: s Akitou jsme v rámci redakčního podcastu udělali nový rozhovor:
Zdravíme CatLady, můžete se našim čtenářům nějak stručně představit?
Čauky mňauky :). Jednoduše jsem kočičí holka ve virtuálním světě. Přesněji je to inspirované stylem velmi žádaným hlavně v asijských koutech naší země. Prezentuji se ve virtuálním světě jako CatLady. Akita je pak přezdívka v reálném světě.
Jak dlouho už se tvorbě erotického/provokativního obsahu pro fanoušky věnujete?
Momentálně už je to přes rok, co se tomuto koníčku věnuji a když si celý rok shrnu, otevřela se mi kapitola úplně nového (virtuálního) života, za který vděčím velmi šikovnému fotografovi Deadpoolovi (Milan.n.chudy – jeho IG – zaslouží si mít zde svůj nick. Bez něj by nic z toho možná ani nebylo.)
Co vlastně znamená virtuální společnice?
Pojem jako takový jsem na netu neviděla, ani jsem o něm neslyšela. Jediné virtuální společnice, které znám, jsou opravdu virtuální. (Další výplod asijské kultury, kdy už takovou společníci můžete mít jako hologram, ale je to robot. Neskrývá se za tím skutečná žena.)
Věřím, že je nás spousty, které se po světě věnujeme této činnosti, avšak jsem neměla to štěstí narazit na některou z mých „kolegyň“ (nebo „kolegů“), kteří by takto svoji práci nazývali.
Co přesně to znamená? Doslova to, co se uvádí. Dělám společnost lidem ve virtuálním světě. Ať už bez peněz na základě úplně obyčejných konverzací, nebo naopak jako placenou službu například formou sexchatu. Svým fanouškům říkám koťata a každé kotě, které má zájem, mi může kdykoliv napsat a já mu odepíšu. Není to pak jen sledování někoho, kdo se promenáduje na netu, ale je to bližší kontakt a mají tak příjemnější pocit, že tam někde v reálném světě jsem skutečná.
Nejsem módní ikona vystavující svoje tělo na net za peníze. Z 90 % je můj obsah, který jako virtuální společnice vytvářím, zcela zdarma. S někým vedu dlooouhé konverzace na úrovni, s jinými prohodíme jen pár slov. Podle chtíče mých koťat.
Vedle toho však jako společnice nabízím i jiné služby, jako je výroba fotek nebo videí na přání, nošení prádla, které pak moje kotě reálně dostane a spoustu dalšího contentu (různé fetishe = větší zábava).
Čeho všeho se od vás můžeme dočkat? A naopak, co je pro vás už za hranicí?
Jak jsem uvedla, fantazii se tu meze nekladou. Mam samozřejmě své „limity“, respektive činnosti, které mě neberou – například gynekologický fetish a brutální fetish (kde jde vidět například krev). Ale patří mezi ně dokonce základní věci, jako například live chat, 1v1 na webce, hovory přes telefon, skype nebo jiné komunikační kanály. A samozřejmě nenabízím reálné služby. V reálném světě se věnuji jiným věcem.
Kde berete inspiraci pro své Neko/Anime/Cosplay zaměření?
Neko styl se mi vždy líbil. Navíc se už pár let věnuji erotice trochu víc, než jen doma v posteli. A jelikož mám na to proporce a vždy mě bavilo nosit kočičí věci, byla jen otázka času, než se toto všechno spojí. Inspirace se tak bere především v různých anime, seriálech, hrách ale beru inspiraci i u ostatních slečen nebo pánů na netu.
Lascivní podcast – co na Cosplay a role-play říkají Petr a Aly z redakce?
Dost netypicky ukazujete svůj obličej na jednotlivých profilech – nevadí vám případná pozornost vašeho okolí?
Nevím, zda netypicky, ale jednoduše se za svou tvorbu nestydím. A jsem pyšná na to, co vytvářím. Někdo by řekl, že reálná pozornost tam bude, ale spíše mě lidé osloví virtuálně. V reálném světě, co jsem si všimla, je asi lidem hloupé se na to ptát, nebo se o tom bavit. Bohužel, nahota je ještě pro spoustu lidi tabu.
Když už ale o tomto někdo chce mluvit a odváží se, jsem plně otevřená různým otázkám, připomínkám, domněnkám a spoustu dalšího, co mají v tu chvíli lidé na srdci. Většinou to „běžní“ lidé odsoudí, protože vidí jen mladou holku, jak se vystavuje na internetu. Ale opravdu valná většina po rozhovoru se mnou změnila svůj názor.
Dělám to s nějakým cílem. Dělám to s nějakým pocitem. Někdo rád staví letadélka, někdo se rád fotí nahý, někdo natáčí profesionálně porno. Každý máme něco a měli bychom to navzájem respektovat. (Mně se stavění letadýlek taky jeví jako něco, co by mě nebralo, ale respektuju, že to někoho baví a je třeba ochotný za to utrácet veliké peníze. Ale kvůli tomu ho přece neodsoudím.)
A jestli bude čtenáře zajímat, co na to moje rodina/partner, tak jen v krátkosti – moje maminka mě plně podporuje a fandí mi. Líbí se jí hlavně můj kočičí svět.
A partner? Nevadí mu to?
No, kdyby ano, už by to nebyl můj partner.
Jaká byla vaše prvotní motivace začít s provokujícím/erotickým profilem?
Pokud šlo o onlyfans, tak odpověď je níže. Pokud jde o Twitter, šlo o obsah čistě velkého mixu, nejen z focení, ale i z domácího prostředí. Ještě víc tak přiblížit koťata do svého světa, aby měla možnost mě poznat i nejen z kočičí stránky. Nepřidávám jen fotky nebo videa, ale různé „soutěže“ (říkáme jim specialitky), kdy za splněný cíl je nějaká odměna. Různé ankety a spoustu dalšího.
Vždy říkám, že nahota je přirozená a krásná. Osobně se radši fotím v různých sexuálních oblečcích, ale sem tam nahé tělo je taktéž vidět. Baví to mě, baví to má koťata. To je mojí největší motivací.
Kde jste prvně našla informaci o možnosti fanouškovské podpoře autorek skrze OnlyFans/Patreon a podobných platforem?
Na jednom z mých focení mi fotograf řekl, že se rozjíždí nová stránka (a tím byl právě onlyfans), kde bych mohla svoje fotky uveřejnit. Facebook a Instragram ne vždy souhlasí s lehkou erotikou, ne navíc s tím, co vytvářím já.
Tak jsem to vzala jako super alternativu pro vkládání mých fotek, videí a podobně, někam, kde se na to lidé, které to zajímá, mohou podívat. Nedělala jsem si placený onlyfans. Nešlo mi o peníze. Chtěla jsem svůj koníček jen někam vložit a potěšit třeba právě ty, které by to zajímalo.
Následně patreon, kofi a další platformy jsou mi známé hlavně díky cosplayerkam, které sleduji. Ale o těch vím už roky, no nikdy mě to samotnou neoslovilo.
Cosplaye jsem sama jeden čas vyráběla a plánuji se k nim vrátit, takže by patreon byla skvělá volba právě pro cosplay fotky, videa a tak.
Jak vybíráte vhodné fotky pro Twitter a OnlyFans?
Je to jen subjektivní názor, co jsou a nejsou vhodné fotky na uveřejňování, bez ohledu na sociální síť. FB a IG by vám o tom asi řekli svoje, protože velké množství takové tvorby se bez banu neobejde. Pro normální veřejnost je to častokrát tabu kdekoliv a asi se stydi, nebo si myslí, že takové věci patří jen doma do ložnice. Ale sexuální obsah bude vždy žádaný, stejně jako videorecepty na vaření.
Máte na OnlyFans nějaké klíčové fanoušky, kteří vám pravidelně platí?
Základ je můj neplacený profil. Klíčoví fanoušci jsou ti, co sledují. Ne ti, co platí. Samozřejmě jsou tu i náročnější koťata, která chtějí něco víc a i někteří, kteří se pro různou placenou tvorbu vrací opakovaně.
Vytváříte pro své sledující nějaké speciální obsah? Různé převleky, místa, pomůcky?
Ano. Dávám si záležet na prostředí, kde fotím. Spoustu holek, které jsem viděla například na twitteru, onlyfans a jiných stránkách, zveřejňují svoje fotky, no vedle toho i skvostný bordel, který doma mají a očividně se za něj nestydí.
Nemám doma uklizeno 100 % každý den, ale když už jdu vytvářet něco, co uvidí třeba tisíce lidi, nemyslím si, že je na úrovni si fotit fotky, kde doslova má slečna na stole vedle talíře s jídlem i štětku na záchod. A ano, opravdu je to reálná fotka, není jediná a divím se, že spousta slečen nedbá na čistotu a veřejně to ukazují. Pozadí fotky je tedy pro mě základ. Co se prostředí týče, je jedno, zda venku, doma nebo v ateliéru.
Převleky pak rozděluji na dva druhy. První je ten kočičí, kde se převlékám a žiju jako kočka, druhý je ten, kdy se jako normální slečna oblékám do sexuálních oblečků (boudoir style).
Celkově moje tvorba, bych řekla, je „speciální“ v tom, že v Česku nebo na Slovensku je málo slečen, které by se věnovaly přímo kočičímu světu.
A co se pomůcek týče, určitě se snažím pro svá koťata najít to, co je bude bavit spolu semnou. Nedávno jsem narazila na anální ocásky, které jsou vibrační. Pro mě a spoustu mých koťat to byla novinka – a ani jsem zatím ani o takových neslyšela, dokud jsem je neobjevila.
Dá se tímto způsobem uživit?
Dá. Ale jelikož je to můj rekreační koníček, tak zatím je to jen ve hvězdách, zda se tím někdy budu živit primárně.
Setkala jste se někdy s negativní reakcí vašich fanoušků/sledujících?
Spíš se mi nestalo, že by byl někdo negativní. Za poslední rok jsem měla pouze pár lidí, kteří přišli a tvářili se jako hateři. Avšak rychle odešli. Přeci jen, hateři se „baví“ na tom, že shazují někoho a to, co ten dotyčný dělá, ať je to cokoliv.
Ale když jste na svou práci pyšní, nic by vás nemělo rozhodit a něco takového očividně hatery nebaví. Jakmile začnu takovou konverzaci, vetšinou mi zvedne náladu, pobavíme se u ni a přinese mi další zkušenosti, co se virtuálního světa týče.
Jaký byl nejzvláštnější požadavek/přání od vašich fanoušků?
Žádný požadavek není zvláštní. Ale vždy říkám, že to nesmí být nelegální.
Dobře, byl tedy nějaký požadavek, který vás překvapil a rozmýšlela jste se, jestli ho splníte?
Ano. Když po mně jeden chtěl, abych používala věci typu „co najdeš v šuplíku“. Tím myslím, že chtěl třeba, abych si koupila normální banán a dělala se s ním. Kdyby mu nevadil kondom, přizpůsobila bych se. On však chtěl bez. A na svou hygienu já si potrpím a jen tak něco si do sebe strkat nehodlám.
Přesahuje vaše provokativní tvorba někdy do reálného světa? Například do setkání s vašimi fanoušky?
Se svými koťaty se nestýkám. Jsem virtuální společnice, ne reálná. V reálném světě jsem radši v pohodlí svého domova. Avšak, nikdy se neříká nikdy. Jelikož o těchto věcech i přednáším na různých festivalech zaměřených na asijskou kulturu, hry a filmy, tak moje koťata budou moc svoji „kočičí mámu“ vidět i naživo, pokud tyto festivaly navštíví.
Kolik vám zabere času vymýšlení obsahu pro OF a následná realizace?
Mam bohatou fantazii. Čas na vymýšlení ve výsledku nepotřebuji. Vymýšlím content za pochodu. Následná realizace je pak v rámci desítek minut až několik hodin. A aby se neřeklo, často mi nápady přináší i samotná má koťata.
Vytváříte i obsah na míru jednotlivým fanouškům?
Ano. Moje virtuální služby jsou dělané na míru. Co si mé kotě přeje, to se snažím co nejlépe zachytit. Ať už na fotky nebo videa. Pokud jde o prádlo, má koťata si určují, jakého tvaru, barvy atp. by mělo být.
Opět je to něco, co jsem zatím neviděla na naší nebo slovenské scéně. Většinou holky fotí a natáčí sexuální obsah a pak ho prostě prodávají. Ale já chci, aby má koťata dostala to, o co mají zájem. Nejen random vytvořený obsah, který zpeněžím.
Avšak někdo chce opravdu i jen random obsah, to znamená, že vytvářím podle svých představ. Většinou jsou tyto výtvory ojedinělé, čili originál a dostane je jen jeden člověk a to ten, který si o něj žádá a platí.
Fotky/videa vytváříte vždy sama, nebo vám s nimi někdo pomáhá?
Videa točím sama, fotky buď sama nebo se supporty.
My jsme magazín věnující se primárně testům erotických hraček – co vlastně vy a právě dospělácké pomůcky?
Mám pozitivní vztah k hračkám různého typu a ráda zkouším nové. Začalo to ocásky, následně análními ocásky a poté už jsem byla jak závislý člověk. 🙂 Nemusím je mít, ale myslím tím, že chci zkusit, co se dá. Ať už od hraček estetických, nebo těch, co se používají. Některé hračky pouze zdobí můj byt jako dekorace, jiné slouží na používání buď přímo pro tvorbu, nebo pro moje potěšení.
(Ráda pro vás udělám nějakou recenzi na hračky, když bude zájem z vaší strany – mám ráda sběr zkušeností a i toto by pro mě bylo nové.)
Děkujeme – rádi vaší nabídky využijeme a domluvíme se poté na testerské hračky. Ideálně nejspíše ocásky či jiné anální hračky, že?
Bylo to řečené s velkou nadsázkou, ale jak se říká „líná huba, holé neštěstí“. Takže opravdu moc ráda podpořím váš blog nejen sdílením, rozhovorem, ale ráda i recenzí na nějaké hračky. Ve výsledku bych výběr nechala na vás. Popřípadě mohu sama nějaké doporučit.
Aktualizace ze září 2021:
CatLady přispěla do naší redakce několika recenzemi – viz její profil.
Výborně, budeme rádi za vaše tipy!
Máte nějaké nejoblíbenější, které vás stále baví?
Nejradši mám svoje ruce. Ale co se hraček týče, mé nejoblíbenější jsou ocásky. Zatím jsem neměla hračku, která by mě omrzela, ale dost z nich bylo použito a poté právě odloženo na dekoraci.
A naopak některé, které vás nenadchly?
Takové jsem zatím neměla.
Je něco ze sexu, co by vás lákalo ve fantaziích?
Popravdě, ať to bude znít divně nebo jako paradox, nefantazíruji. O sex se zajímám, ráda vytvářím content, ale fantazie na sexuální různé věci, jako třeba „chtěla bych zkusit trojku s dvěma muži“ já nemám.
Partner je s vaším přístupem k sexu srovnaný, že ho nevyhledáváte?
Se sexem je můj pán srovnaný. Jde hlavně o způsob „co chci, to si vezmu“. Jediné, co je na tom jiné je to, že sama od sebe nepřijdu a nezačnou ho třeba sexuálně provokovat. Nebo na něj ráno po probuzení sama nevlezu. Ale je to trošku komplexnější téma. Stačí pohled, který jen naznačí, že to můj pán chce a já už po něm lezu.
Dle vaší tvorby a zmínek na Twitteru budete spíše v sexu submisivnější?
Ne v sexu, ale jsem submisivní typ. Není to role, je to životní styl.
Když jste submisivní, máte s partnerem domluvené nějaké hranice, praktiky, které nechcete dělat?
Jak jsem uvedla, není to pro mě hraní si v posteli, ale životní styl. Co můj pán chce, to si vezme. Nejsou tu námitky, nejsou tu žádosti. Žádné hranice, či praktiky, které bych nechtěla. Co se líbí mému pánovi, se líbí i mně. Vzrušuje mě nejvíc, když vím, že to, co dělá, dělá pro vzrušení nás obou, ale hlavně svého.
Zkoušela jste někdy situaci otočit, abyste vy byla dominantní?
Nezkoušela, ani bych nechtěla. Toto je trošku individuální z mé strany. V běžném životě jsem „leader“. Věci dělám po svém. Jsem samostatný typ. Žádná „mužská“ práce mě nezaskočí a na to, na co jiné holky potřebují chlapa, já nepotřebuji nikoho.
Svůj život si managuju a věci musí fungovat bez ohledu na to, s kým jsem nebo nejsem. Avšak když mám partnera, potřebuji, aby to byl můj pán. Aby se o mně staral. Aby chápal, že co chce, musí si vzít. Musí mě umět „zpacifikovat“ ve chvíli, kdy začnu být třeba protivná. Aby si vzal sex, i když „zrovna“ nechci. Aby používal tóninu hlasu podle toho, co danou větou chce skutečně říct.
Doslova submisivní vedle svého pána. Není to pro mě role v posteli, jako to má spoustu lidí. Je to pro mě životní styl. A je to osvobozující, když takového pána mám.
Rozhovor byl opravdu bohatý a jsem ráda, že jsem i to, co se za tím vším skrývá, mohla uvést na světlo 🙂
[no_toc]
