Dnešní rozhovor je rozhodně speciální – původně vznikl jako audio rozhovor s Markétou pro náš Lascivní podcast (viz 19. díl). Ale pro naše čtivé a částečně „neposlouchavé“ čtenáře jsme připravili i textovou verzi.
Není to 1:1 přepis původní nahrávky, ale částečně z ní tematicky vychází. Na konci jsou ale dotazy od našich fanoušků z TW a FB sítí, které v původním rozhovoru nebyly, jak přišly pozdě.
Mimochodem díl s námi najdete u Markéty pod číslovkou 120 = Šimrání o testování hraček s lascivnl.cz.
Původní audio-rozhovor v našem podcastu:
Markétin podcast můžete poslouchat na všech platformách: Spotify, Apple, Google, … (viz medailonek v článku s českými podcasty), případně ji zastihnete na soc. profilech: Facebook, Instagram, FetLife, Amatéři, … a samozřejmě na webu Šimrani.cz.
Ahoj Markéto, můžeš prosím sebe a svůj podcast představit?
S radostí! Jsem žena, matka, manželka, pracující již řadu let na volné noze. Minulý rok jsem oslavila 40. narozeniny a můj podcast Šimrání oslavil 100 epizod.
Nyní je jich už o padesát víc a jsou plné vztahů, intimity, sexu a hlavně naprosté otevřenosti. Šimrání je podcast, který mění životy, boří tabu, inspiruje a vzdělává. Musím přiznat, že nejen posluchače, ale i mě.
Dokážeš si vzpomenout, jak dlouho ti trvalo oživit podcast od prvního nápadu?
No to si asi úplně přesně nevzpomenu, ale ten proces mohl trvat několik měsíců. Vím, že už na jaře jsem si s myšlenkou na podcast pohrávala, potom jsem se k záměru přiznala manželovi, který mě podpořil a k narozeninám mi dal mikrofon.
Kolem toho jsem ale ještě minimálně měsíc chodila po špičkách a docházelo mi, co všechno je vlastně k takovému podcastu potřeba. První epizoda Šimrání vyšla koncem července 2021.
Několikrát jsi říkala, že tě manžel podporuje. Očekával, že se se svým podcastem takhle proslavíš?
Můj manžel věřil, že něco takového tady chybí a úspěch mi přeje. Jeho věta ale je, že jízda teprve začíná! I přesto měl obavy o naše “bezpečí”, protože lidí s předsudky je kolem nás stále víc než dost.
Mnoho lidí si moc neuvědomuje, kolik práce je s vydáním jednoho dílu podcastu. Mohla bys nám popsat proces přípravy tvého podcastu?
Na začátku je výběr hosta a domluva s ním. Ne každý do podcastu chce přijít, ne každý má čas. Stále mám před sebou několik rozjednaných epizod a nejraději mám, když někoho oslovím a nahráváme ideálně hned druhý den.
To se ale nestává moc často. Samotné nahrávání zabere tak dvě hodiny a většinou nahrávám v Praze, takže k je nutno připočíst tak 3 hodiny v autě cestou tam a zpět. Následuje zvuková posptrodukce, o kterou se stará profesionální zvukař.
Pak k epizodě znovu usedám já a namlouvám úvod a závěr, ve kterých posluchače informuji o novinkách a reakcích na uplynulou epizodu, přidávám znělky a zvukové efekty a chystám její zveřejnění.
Musím vymyslet název a krátký text k epizodě, který si schvaluji s hostem a potom nastavuji vše potřebné, aby v pondělí v 7.07 ráno byla epizoda zveřejněna a posluchači ji měli k dispozici už cestou do práce. Řekla bych, že každá epizoda včetně komunikace na sociálních sítích zabere minimálně dva pracovní dny.
Jak se ti daří udržovat týdenní interval nových dílů?
Můj původní záměr byl dvoutýdenní interval. I ten je pro začátečníka šibeniční, protože sehnat hosty do naprosto neznámého podcastu je velká fuška. Zároveň jsem ale zjistila, že nejsem trpělivý tvor a když nahraju zajímavé povídání, nejraději bych ho pustila do éteru okamžitě, protože si ty poklady nechci nechávat pro sebe.
Nakonec jsem se ustálila na týdenní frekvenci, se kterou jsem se naučila hezky žít a taky vím, že posluchačům výrazně zpříjemňuje pondělní vstávání a vstup do nového týdne.
Za tu dobu, co “šimrám” jsem pravidelné pondělky několikrát vynechala, dříve to bylo třeba tím, že jsem epizodu nestihla nahrát. Teď záměrně vynechávám o vánocích a o svátcích, protože vím, že poslechovost v tyto dny klesá a lidé mají jiné starosti. Koneckonců i já mám právo na odpočinek.
Jsou témata, která se ti v rozhovorech častěji objevují?
To je výborná otázka. Vlastně nevím. Snažím se, aby byla dramaturgie co nejpestřejší. Nechci dělat podcast zaměřený na BDSM a tvrdé praktiky, zároveň nejsem vztahová poradna.
Hranice Šimrání nejsou striktně definované a je v něm prostor pro mnoho témat od lékařských (urologie, gynekologie, venerologie…) přes terapeutické, tantrické, probíráme různé praktiky, životní příběhy, zvu osobnosti české bdsm scény, nevyhýbám se tématům jako swingers apod.
Měla jsi nějaká očekávání když jsi začínala?
Mám nutkání napsat, že jsem neměla žádná očekávání. Pravda je ale taková, že po vydání 5. epizody jsem si myslela, že se zboří internet a pozvou mě do DVTV, abych vysvětlila své otevřené manželství.
Abych se před lidstvem zpovídala z toho, že mám milence, subíka a ještě se občas od někoho nechám svázat. Navíc můj manžel spí s mou nejlepší kamarádkou. No a ono se nestalo vůbec nic. 🙂
Počet posluchačů dál pomalu a pozvolna rostl a roste do teď. Na začátku Šimrání jsem byla opatrná a tak trochu připravená na všechno. Říkala jsem si, že třeba udělám 10 – 20 epizod a půjdu od toho.
Byla jsem v naprosté anonymitě a bylo to takové velké dobrodružné tajemství. Teď po téměř třech letech se situace dost výrazně změnila a je to skvělý. Už nejsem tajemná a skrytá, končit se rozhodně nechystám a Šimrání je hlavní pracovní náplň mých dní. Má původní profese jde do pozadí.
Co tě vedlo vystoupit z té anonymity? Bylo to nějaké tvoje rozhodnutí, nebo souhra okolností?
Nešlo o jednorázové rozhodnutí. Jednak jsem v podcastu již přivítala hodně lidí, kteří mě díky tomu osobně znají a zároveň byl hostem několika epizod i můj manžel, kterému se začali posluchači ozývat se zájmem o spolupráci.
Manžel je mentální kouč a terapeut a umí o vztazích, emocích a životě celkově moc hezky a srozumitelně mluvit. Časem už bylo mezi jeho klienty tolik posluchačů, že jsem došla k závěru, že naše anonymita nemá velký význam.
Navíc jsem vystupovala na několika live akcích a další sama pořádám. Stále nejsem moc schopná nahrát stories ve kterém bych byla vidět, ale své fotky už tak úzkostlivě netajím.
Nevadí manželovi a rodině ztráta tvé anonymity?
Jak jsem popsala v minulé otázce, byl to logický proces. Zatím naštěstí nenastala žádná situace, ve které bychom toho litovali.
Jestli se můžeme zeptat na tvé manželství – už několikrát jsme se setkali s názorem, že v polyamorním (polygamním?) vztahu je jeden, který chce mít bokovky a tento vztah si prosadí a druhý, který se s tím jenom smíří. Můžeš nám dát nějaký reálný vhled do situace?
Realita každého páru je unikátní, podle mě nelze na tuhle otázku odpovědět paušálně. Troufám si ale tvrdit, že klíčová je harmonie a vyrovnanost a ta je důležitá úplně ve všem.
Oba partneři by si měli užívat pokud možno stejně, byť pro každého může to potěšení mít jinou podobu. Tohle pravidlo vyrovnanosti ale platí i pro práci a odpočinek, nebo vztahy obecně, nejen pro ty partnerské. Klíčem k fungování otevřených vztahů, já jim nejraději říkám konsensuálně nemonogamní, je komunikace.
Ta je nutná ve všech fázích takovéhoto vztahu, protože to, že se na něčem domluvíte neznamená, že to tak bude platit na vždycky. Jsme lidé, ne stroje a proto nelze dopředu naplánovat a odsouhlasit fungování, ve kterém hrají velkou roli emoce a city.
Je v pořádku, že si něco domluvíte a později zjistíte, že tahle domluva jednomu, nebo dokonce oběma nevyhovuje. Důležitá je vůle to zvládnout a najít cestu, ve které budou spokojení všichni zúčastnění. Není to snadné, není to bezbolestné, ale podle mě to stojí za to.
Tvoří tvoji hosti a posluchači už komunitu?
Rozhodně ano, a já tomu s nadšením fandím a pomáhám. Poslední novinkou je Discord, tam jsem vytvořila pro posluchače bezpečný prostor pro diskuse na různá témata, sdílení zajímavých tipů i kalendář akcí.
Sama mnoho lidí potkávám při live eventech, které pořádám. S předplatiteli podcastu se navíc každý měsíc potkáváme při Šimrání online live, kam některé zvu hosty podcastů, nebo je zde prostor pro probrání aktuálního šimracího dění a sdílení zkušeností.
Vnímám, že mnoho lidí stejně jako já, otevře svou mysl a hlavu (někdy i vztah) a ocitají se v nových dimenzích, pro které nemají v svém okolí mnoho pochopení. Je skvělé mít příležitost to probrat s někým, kdo to má podobně.
Obsahoví a podcastoví tvůrci si často stěžují, že mají sice tisíce sledujících, ale zpětně k nim se dostává žádná, či minimální zpětná vazba od posluchačů/čtenářů – jak to máš ty?
U téhle otázky se musím usmát. Dělá mi obrovskou radost, že se mnou posluchači podcastu velmi aktivně komunikují. Zpětné vazby tak mám poměrně hodně. Cítím, že se věnuji tématu, které s lidmi rezonuje, zajímá je a nutí k zamyšlení. O tyhle myšlenky se pak rádi podělí a jsem tím nesmírně polichocena.
Jsou hosti či témata, která tě nejvíce šokovala?
Překvapují mě stále a já vlastně doufám, že se to nezmění. Na začátku každé epizody dávám hostům dotazník a v něm se ptám každého na stejné otázky. Mnohé odpovědi se opakují, ale je fascinující slyšet i odpovědi nové, nečekané.
To samé platí i pro hosty jako takové. Nepřestávám žasnout nad jejich otevřeností, které si nesmírně cením. Jako včera si pamatuji rozhovor se ženou, jejímž tématem byl footfetish.
Snad po 15 minutách rozhovoru mi ale vyprávěla o splnění svého snu, kdy prožila gangbang, při kterém společně s další ženou zvládly “přesilovku” asi 16 mužů.
Grandiózní finále pak byla ejakulace přítomných mužů na nohy její parťačky a to, že mohla “smetanu” z jejích nohou slízat. Byla v sedmém nebi a já se u toho vyprávění musela štípnout, že se mi to nezdá. Vzpomínám si také na jeden rozhovor v začátcích Šimrání, kdy mi host vyprávěl o existenci orgií a různých party, kde se dějí věci.
Já sama jsem o něčem takovém neměla ani potuchy, takže jsem si připadala jak Alenka v říši divů. Nesmírně zajímavý byl samozřejmě i rozhovor s pedofilem, který mi v mnohém otevřel oči.
Stalo se ti někdy, že jsi nahrála rozhovor, ale po poslechu jsi ho raději nevydala? Ať už to bylo kvůli špatné kvalitě nahrávky nebo ses neztotožnila se sdělením hosta.
Ano, mám takhle v šuplíku několik epizod, které buď nemohou být zveřejněny z osobních důvodů hosta, nebo taky proto, že dle mého názoru neposkytují ucelený náhled na problematiku, které se věnují.
Některé tak čekají až se situace hosta změní a vydání epizody ho nebude nijak ohrožovat, jiné zas čekají na doplnění někým dalším, aby byla epizoda z mého pohledu úplná a vyvážená.
To, že bych se neztotožnila s názorem hosta natolik, že by mi to bránilo ve vydání epizody se naštěstí ještě nestalo. Snad je to díky filtru, který mám už při výběru hostů.
Svůj sen o vyzpovídání Dalibora Jandy sis částečně splnila. Je teď na jeho místě někdo jiný s kým bys chtěla mít rozhovor?
Došla jsem k poznání, že Šimrání není podcastem s rozhovory se známými osobnostmi. Je to logické, protože bulvár číhá všude a proto by nemohli být tak otevření, jak bych si já i posluchači představovali.
Nesmírně vážím všech, kteří doposud do Šimrání i přes svůj status VIP přišli. Jsou to určitě filantropka a podnikatelka Lilia Khousnoutdinová, spisovatelka Markéta Lukášková, hudebnice Terezie Kovalová a básník a textař Petr Soukup.
Zajímavých lidí, kterých bych se ráda na spoustu věcí zeptala je stále hodně, nedokážu vybrat jednoho konkrétního.
Kde jsi sbírala inspiraci pro svůj merch? Musíme sami vypíchnout vůni tvých masážních svíček – skvělá trefa!
Sleduju co kdo nabízí, ale že by bylo co kopírovat, to úplně ne. Vycházela jsem hlavně z toho, co mám sama ráda a dává mi smysl. Proto jsem připravila nabídku věcí, které mají velkou užitnou hodnotu a nejsou to jen předměty nízké kvality s logem.
Naopak jsou to věci té nejvyšší možné kvality – trička z biobavlny pletená, šitá i tištěná v Čechách. Osušky ze lnu utkané a potištěné v Hořicích a pak zmiňované masážní svíčky, které doprovází i 100% éterické oleje.
Ty jsou zkomponované na míru Šimrání, z olejů s afrodiziakálními účinky a já sama se jich nemůžu nabažit. Vznikly díky neuvěřitelnému talentu a umu Lucie a Dity, které se věnují aromaterapii pod značkou Floriemi.
Celý sortiment merche klade důraz na na vysokou kvalitu, přírodní materiály a udržitelnost.
Za nás je velké téma erotických hraček a zaujala nás tvoje iniciativa Hračky pomáhají – můžeš nám tento projekt představit?
To je projekt, který řeší problémy. Myslela jsem na všechny, kteří si pořídili, nebo dostali erotickou pomůcku, která jim z různých důvodů nevyhovuje. Boty, knihy i nábytek lze snadno prodat, ale dejte vibrátor na marketplace. To se moc neděje.
Hračky pro dospělé jsou ale někdy dost nákladné a je nám líto je prostě vyhodit. Tohle všechno jsem chtěla nějak vyřešit. A v ideálním případě ještě pomoct potřebným.
To všechno se podařilo díky projektu Hračky pomáhají. Spočívá v tom, že mi nepotřebné hračky posluchači posílají, nebo nosí na akce a tam si je mohou ostatní pořídit. Záměrně neříkám koupit, protože hračku dostanou, pokud přispějí určitou částkou na dobročinné účely.
Vždy máme připravené QR kódy pro vybrané neziskové organizace a iniciativy a každý si může vybrat, zda přispěje na zvířátka, samoživitelky, nebo třeba organizaci Konsent, jejímž aktivitám já i celé Šimrání velmi fandíme.
Pokud má i někdo ze čtenářů tohoto rozhovoru doma nějaké smutné pomůcky, které jsou v bezvadném a úplném stavu, mohou je zdarma poslat přes Zásilkovnu. Stačí je zabalit a donést na jakékoliv sběrné místo. K odeslání stačí uvést kód 94777424.
O tvých oblíbencích v sortimentu erotických hračkách jsme se bavili v podcastu i zde v článku. Ale je nějaká hračka, která tě zklamala – respektive sis řekla, že tohle fakt ne?
To je výborná otázka, nad kterou se musím vážně hodně zamyslet. Typově asi nedovedu říct o ničem, že rezolutně ne. Spíše jsem dost vybíravá na kvalitu a materiály.
Mám ráda pevnou kůži, ne levnou koženku a vysoké nároky na materiály platí i u ostatních hraček. Obecně zjišťuji, že můj velký problém je nabíjení hraček, protože mít tu správnou nabíječku je pro mě často oříšek.
Hlasuji zde jednoznačně pro stejné nabíjecí kabely jako mají mobily🙂
Co ty a afrodiziaka? Používáš je? Nebo jsou to jenom podle tebe vyhozené peníze?
Jej tak na tohle nedokážu odpovědět, protože s afrodiziaky nemám doposud žádné zkušenosti. Zatím děkuji přírodě a svému cyklu, že s mým libidem dokážou krásně zatočit i bez další stimulace.
Jaká je tvoje vize do budoucna? Předpokládám, že s podcastem máš velké plány, můžeš nám nastínit, co se bude dít?
Plány by byly, ale nechci nic zakřiknout. Za velký úspěch považuji zprovoznění eshopu s šimracím merchem a nyní taky Discordového kanálu, kde se potkávají posluchači s velice otevřeně spolu diskutují na nejrůznější intimní témata.
Do budoucna se určitě budu zaměřovat na live akce a nic dalšího zatím neprozradím. O všech novinkách i akcích posluchače informuji v epizodách i na sítích.
A na závěr – máš zpětnou vazbu od posluchačů, že jim Šimrání nějak změnilo život?
Krásná otázka. Kdybych měla pečlivou organizovanou povahu, asi bych měla jednu plnou složku nazvanou radost, která by obsahovala zprávy a maily od posluchačů.
Dostávám nádherné zprávy o tom, jak jim podcast mění pohled na svět, zachraňuje manželství, boří tabu a otevírá oči. Je nepopsatelné, jak šťastná jsem, že dělám něco, co mění životy lidí k lepšímu.
Čtenářské dotazy
Díl s pedofilem ve mě hodně rezonoval, otevřel mi oči – jaké na ně vy máte reakce od posluchačů?
Různé, ale vesměs pozitivní. Mnoho lidí, stejně jako mě, donutil k zamyšlení a přehodnocení původního názoru, který byl spíš předsudkem. Dostala jsem zprávy od lidí, kteří se k poslechu nedokázali odhodlat, mnozí se odhodlali a byli za to nesmírně vděční.
Absolvovala jsem tuším jen jednu výměnu názorů s posluchačem, který si to neposlechl a trval si na svém názoru, který považuji za velice nešťastný. Každý má ale právo na svůj názor a já jsem moc šťastná, že tento rozhovor vznikl a Šimrání pomohlo upravit vnímání této parafilie u několika tisíc lidí.
Je nějaká akce (kinky, fetiš), kde jsi ještě nebyla a láká tě?
Myslím, že jsem v tuzemsku absolvovala většinu akcí s kinky zaměřením a většina z nich mě velice baví. Potkávám hosty podcastu, jeho posluchače a troufám si tvrdit že i dost přátel.
Ráda bych se rozletěla do zahraničí, protože ve zkoumání tamní scény mám ještě velké rezervy. Obecně bych ale řekla, že se účastí na těchto “večírcích” učím stále nové věci hlavně sama o sobě. Umožňuje mi vidět různé věci, nechat je na sebe působit a tříbit si tak své vlastní preference.
A naopak – kdybys měla vypíchnout 1 akci, kde jsi už byla, ale doporučila bys ji?
Je těžké vypíchnout jednu, protože každý člověk má své vlastní preference a touhy, kterým může vyhovovat ta či ona akce. Navíc jsem za poslední roky společně s přáteli a “šimrači” uspořádala několik privátních akcí, které byly také báječné.
Sama vždy ráda zajdu na Alterno a Prague Fetish Weekend, ale obdivuhodné jsou i akce pořádané Písklaty. Pokud vás zajímá, poslechněte si epizodu s číslem 87.
Jak nejdéle jsi domlouvala nějaký rozhovor, než reálně dopadl? To, že některé doposud či vůbec nedopadly, chápu.
Nejdéle určitě domlouvám ty, které ještě ani neproběhly. Mám moc ráda, když se mi s hostem podaří domluvit expresně rychle, ale mnohdy to nejde hlavně z důvodu velké vzdálenosti, která nás dělí. Jasného šampiona říct nedokážu.
Jak dlouho ti trvalo v sobě zpracovat nevěru k manželovi? Užírala ses s tím dlouho? Byla ta zpověď v podcastu posledním krokem ke srovnání s tím?
Tohle se zpracovává vážně těžko. Myslím ale, že horší je zpracovat to, co mě k ní přimělo. Užírala jsem se lhaním, to snáším opravdu těžce a od doby, kdy si říkáme pravdu cítím obrovskou úlevu.
Zpovědí v podcastu jsem chtěla hlavně inspirovat ostatní svou otevřeností i tím, že podvádění není jediná cesta, jak řešit nenaplněné touhy.
Posloucháš sama podcasty? Nějaké české či zahraniční?
Podcasty poslouchám moc ráda. Mezi mé favority v poslední době patří GayGuys, Chumelenice, Příběh, který se opravdu stal, Hodina Dějepichu, Kompot a Buchty. Podcasty v angličtině poslouchám spíš nárazově, ale velmi jsem si oblíbila slovenské podcasty Doktor má Filipa a Vražedné psyché.
Z těch +100 dílů, u kolika se ti stal nějaký zvukový kiks? Chyba nahrávání, karty, nepoužitelný zvuk?
Za tu dobu se už stalo kiksů celá řada. Od namluvení celé epizody do vypojených mikrofonů, přes špatné nastavení nahrávání, které se mi dělo hlavně v začátku.
Stejně tak jsem často trpěla nedostatkem mikrofonů. Dlouho jsem měla pouze dva, ale často jsem nahrávala se dvěma i více hosty najednou. Snažím se o zvuk v co nejvyšší kvalitě, ale přiznávám, že jsem z povahy trochu střelec a tak mám za sebou i dvě epizody nahrané venku, což není úplně standardní postup. Musím konstatovat, že můj zvukař má svatozář a posluchači taky.
Díky za tvou otevřenost ve Vrtichvostech – s Martinem z GayGuys jste skvělí parťáci – jak dlouho jste druhý podcast připravovali?
Já nesmírně děkuju za pochvalu! Musím říct, že nás s Martinem Vrtění nesmírně baví. Pro mě je to po letech samostatné podcastové činností velice vítaná změna, mít kolegu a parťáka. Příprava podcastu nám od prvotní myšlenky zabrala necelé dva měsíce a největší oříšek byl vymyslet název. Pak už nám to šlo jako po drátkách.
Jak vaše okolí reagovalo na vaše nestandardní soužití s manželem?
Řekla bych že dobře. Nikomu to necpeme a asi umíme vyhodnotit, pro koho je ta informace relevantní a pro koho ne. Pokud se někdo zajímá, jsme otevření a upřímní.
Byl nějaký host, u kterého jste říkala: “to nedám!” Chápu, že jste tam jenom moderátorka, ale byl někdo, s kým jste tak moc nesouzněla?
Určitě s některými hosty souzním víc a některými méně. Snažím se ale ty opravdu těžko stravitelné eliminovat dopředu. Jakmile cítím, že motivace hosta je jen vlastní zviditelnění, nebo mi něco nesedí už dopředu, tak ho raději do podcastu nepozvu.
Vaše láska k mikrofonům (jak nahrávacím, tak vibrujícím) je jasná = ale co kdybyste si musela vybrat jakoukoliv jinou hračku, než Magic wand? Poradíte?
Určitě by to byla nějaká hračka stimulující klitoris. Buď vibracemi, nebo pulzy. Jsem zatím tak spokojená s mikrofonem, že se těm ostatním příliš nevěnuji, ale nějaké kapesní vibrovátko by se mi určitě hodilo. Občas se dostanu do míst, kde prostě není zásuvka a to jsem pak v koncích:)
Bude toho hodně, ale co ti nejvíce Šimrání dalo a co ti vzalo? Klidně jen 1 a 1 věc? Děkuju moc za vše, co pro komunitu děláš!
No to by byl asi opravdu dlouhý seznam na té straně dalo. Proto začnu u náročnější otázky a to je, co mi Šimrání vzalo. Nejspíš mi vzalo neviditelnost a “bezpečnou komfortní zónu”. Odhalila jsem sebe spolu s mnoha intimními tématy a tím vystavila sebe i svou rodinu určitému riziku, což mi nebylo a asi nikdy nebude příjemné.
Je to ale nutná daň za to, že dělám něco, co mi dává obrovský smysl a radost. A nyní k příjemnější části otázky. Šimrání mění životy lidí k lepšímu, díky němu se učí navzájem komunikovat, dokáží si uvědomovat i naplňovat své touhy a bourat tabu a předsudky.
Navíc se díky němu poznávají lidé, vznikají nové vztahy i zážitky a to je pro mě osobně nepopsatelná radost. Také jsem díky podcastu poznala spoustu úžasných lidí, bez kterých si svůj život teď vůbec nedovedu představit.
Děkujeme Markétě za rozhovor a přejeme ještě více poslechů a otevřených hostů!
