Modelky v MOmagu si říkají MOgirls a mají tetování, piercing, barevné vlasy nebo zajímavý styl života, prostě nejsou klasickým prototypem krásy, která na vás kouká z jiných magazínů. A kde jsou MOgirls nesmějí chybět MOfotografové. Jedním z nich je Monika Aron (zkráceně MO), která nejenže nafotila řadu fotosetů, ale také propůjčila časopisu část jména, navíc ho celý edituje a ještě má čas postarat se o MOfamily, jak lidově nazývá jí blízkou komunitu.
Co vás přinutilo založit si vlastní magazín?
Hodně českých pokérovaných holek se snažilo prorazit na americkém portálu SuicideGirls.com, kde se ucházely o post Suicide Girl. To je holka, od které redakce koupí fotoset a objeví se na front page. Jenže ten musí mít minimálně čtyřicet fotek a musí jít o nahé pozice. Nicméně šance, že ho odkoupí, byla vždycky minimální.
Jeden čas jsme doufali, že se to zlomí, ale po nafocení několika fotosetů, navíc za asistence dobrých fotografů, kteří za neodkoupený produkt, taky nedostanou zaplaceno, nás to přestalo bavit. Napadlo mě tedy něco takového udělat u nás s tím, že vznikne komunita potetovaných holek a talentovaných profi i hobby fotografů.
Holky navíc nemusejí být nahé, a i přesto budou mít super fotky. Ještě k tomu na českých stránkách, kde se dá rovnou dobře cílit na potencionální klienty, kteří si pak třeba nějakou MOgirl vyberou do svých kampaní, projektů, videoklipů a podobně.
Takže jste kopií Suicide Girls?
Inspirace je jen ve fotosetech – i když ty naše se skládají jen z osmi až desíti po sobě jdoucích fotek a svlékání je jen do spodního prádla, případně do naha se zakrytím. Proti erotice a pornu nic nemám, ale díky spolupráci s různými značkami a také kvůli modelkám, které mají mnohdy „seriózní“ zaměstnání, nechci nikdy ukazovat víc, než je třeba. Navíc MOmag má online i tištěnou podobu – včetně komunity, zatímco v případě Suicide Girls jde jen o portál s komunitou.
Jak jste získala první modelky a fotografy?
Modelky snadno, fotím už pět let pod jménem Monicorn Photography, navíc se holky hlásily samy. A fotografové tento počin přijali jako fajn oživení vlastního portfolia, zvláště když viděli tolik krásných alt modelek pohromadě. Od roku 2015, kdy MOmag funguje, některé modelky zůstávají, základna se ale čas od času mění – odcházejí a přicházejí. U fotografů to tak není, ti spíš přibývají, a to ze všech koutů republiky.
Myslím, že fungujeme jako skvělá komunita, a že to funguje, dokazuje fakt, že denně mi do mejlu chodí mnoho dotazů, jak se stát MOgirl nebo MOfotografem. Bohužel, mohu přijmout jen desetinu nabídek.
Hledím teď víc na kvalitu, není potřeba se jen tak rozšiřovat a honit lajky. Každého chci navíc trochu poznat, vědět o všech něco. Známe se, věříme si, já sama například ještě vyžaduji spolehlivost, což je obecně u modelek někdy problém. V MOmagu naštěstí ne :o)
Původní záměr bylo přinášet fotosety, nyní ale přibyly články. Kdo nebo co bylo impulsem rozšíření?
Jak už z názvu vyplývá, mělo se vždy jednat o magazín, takže nejde o nic neobvyklého. Jen jsem se tomu začala víc věnovat, protože za tu dobu, co MOmag existuje, se neobjevilo podobné médium. Chci si udržet prvenství, kvalitu, dostat se víc do povědomí lidí. Díky tištěné verzi se to daří skvěle. Nějaké články mají exkluzivitu v tištěném provedení, některé případně přepíšu i na web.
Prozradíte nám, jak velká je komunita?
Časopis má na Facebooku svůj profil, který má kolem 24 tisíc fanoušků. Vedle toho je založena ještě skupina, kde se sdružují naši fotografové a modelky. Domlouváme se zde na foceních, akcích, hodnotíme nově registrované, zkrátka kecáme o všem možném. Každý člen také čerpá výhody, od slev v obchodech, salonech, přes volné vstupy na fesťáky po půjčování věcí na focení.
Fotí se formou TFP, co si pod tou zkratkou máme vybavit?
To, že modelky a fotografové fotí pro obohacení svého portfolia. Nicméně v MOmagu TFP platí i neplatí. Magazín je platformou, kde se zviditelňují a propagují, dále se získávají kontakty, případně i placené zakázky. Navíc je nejlepší fotoset finančně hodnocen, odměnu dostává modelka i fotograf.
Sice spíš motivační, protože časák stále funguje spíše na bartrové spolupráci, i když i to se pomalu mění. Zejména u tištěné verze, kdy můžu dát odměny každý měsíc, případně zaplatit nějaký ateliér na focení nebo proplatit cestu a podobně, což je posun oproti minulému roku. A budu se opakovat, je to díky té tištěné verzi. A pak že tištěným médiím odzvonilo…
MOmag má i charakter modelingové agentury. Na jakých projektech se modelky už uplatnily?
Klienti je většinou vyžadují do svých videoklipů, pro nafocení nové kolekce prádla, na přehlídky, do reklamy a tak dále. Udělalo se toho už hodně. Nejvýraznější a za mě nejpovedenější byla asi nezisková kampaň pro Svobodu zvířat, pro kterou fotil František Birnbaum hned deset nahých MOgirls.
Časopis se zviditelňuje s pomocí dalších institucí. Jaká je například spolupráce se studiem Hell?
Hell je moje srdcovka a myslím, že s Mílou (helí boss) jsme si sedli. Je to oboustranná výpomoc, vazba Hellu s MOgirls je dokonalá. Kromě toho, že si ve studiu můžete koupit tištěný časák, tak tam mají již zmínění členové FB skupiny slevy na piercing a pořádáme společná shibari shows, která jsou fakt vizuálně vymazlená. Krásná zkérovaná holka a živočišný velký Míla – to je super spojení.
Jaká byla spolupráce s pořadatelem akce Voayer – výstava skutečných nahých žen?
Parádní. Ten kluk udělal něco, co tu ještě nebylo. Sice to není tak art, jak jsme zvyklí třeba u akce Fetish Weekend nebo při našich shibari akcích. Je to víc surové, ale zaranžoval to skvěle a prostě to táhne. Nebál se toho a to je super.
Jaká s L‘Amour Night?
Jde o elegantní párty. To je zase úplně něco jiného než Voayer. Jde o eleganci, luxus, tanec a smyslnost. Neodhaluje se tam víc, než je třeba, anebo je to v rámci artu. Tenhle večírek si můžou užít i stydlivější lidé.
Jaká s veletrhem Erofest?
Taky vše fungovalo, jak mělo. Zlepšila se i jeho pověst, návštěvníci už nejsou klasičtí „honibrkové“, co si jdou nasbírat zdarma promo materiály. Dnešní klienti nejenže nakupují u vystavovatelů, ale taky ocení i artovější erotiku, ne tu přímočarou – a to je ideál.
Jaké charitativní akce byly ještě realizovány?
Největší podpora byla na oddělení onkologie v Motole, a to formou pořádání akcí nebo focení kalendářů. Bylo toho více i po drobnějších finančních částkách. Vše najdete zde.
Jaké akce se plánují do budoucna?
Tak jako obvykle: Fetish Weekend, L’amour Night, Rope Spirit… No ale chci se zase vrátit třeba k MOparties a plánuji ještě další akce většího i menšího rozsahu.
Které modelky vám osobně nejvíce učarovaly a čím?
Všechny MOgirls mají něco do sebe a je těžké vybrat jen pár. Z nejnovějších je to asi AUDREY. Je to strašně fajn holka – skromná, milá, akční, tolerantní, ukecaná a zároveň neuvěřitelně fotogenická. Díky MOmagu navíc objevila lásku k bondage, tak věřím, že to učarování je oboustranné.
No a nesmím zapomenout na stálice MOmagu – NINNA a její nejlepší zadek ever, MEGGI a její kérky po celém těle a hlavně fakt, že je v civilu zdravotní sestřičkou v Motole a další a další a další. To fakt nejde vyjmenovat… LUCIE – fitness holka, KRISTÝNA – mlaďoučká s drsnou minulostí. CINDER TER, VENDY, NIKOL, ILONA, prostě fakt všechny!
Jaké fotosety považujete za nejpovedenější?
Snažím se už nějakou dobu zveřejňovat jen ty povedené, takže nechci žádnou urazit. Z nejnovějších se mi líbí MOgirl NIKO, i když je zdánlivě nejjemnější, líbí se mi však provedení a kvalita fotek, které umí Markéta Hlavatá. MOgirl KRISTÝNA zase odvedla úžasnou práci s Petrou Šupkovou alias Pixie Art, takže je toho opravdu hodně za poslední dobu.
A třeba focení s Petrem Jedinákem bylo taky super, to ale nebyl klasický fotoset. Prostě teď je dobrá vlna fotek, myslím.
Součástí Momagu je eshop. Co nabízí za produkty?
Tištěnou podobu časopisu a doprodej prádla. Jinak chystám novou letní kolekci vychytaných triček a doplňků a měly by přibýt i promo materiály jednotlivých MOgirls pro fanoušky. Zdarma k objednávkám přidávám nálož samolepek…
Kde se dá zakoupit magazín v tištěné formě osobně?
V klubu Hell (pozor, právě se přestěhovali, nová adresa zní Přístavní 7, Holešovice) a nově i v prodejně Donwood v Nuslích (Svatoslavova 20). Kdo není z Prahy, musí objednávat přes eshop. Poštovné je nastaveno na nejnižší možné, více informací je k dispozici na těchto stránkách.
Děkuji za rozhovor.
Fotografie: z archívu redakce MOmag, lubu.cz, Wonka King, František Birnbaum a dalších.
