Rozhovory nejenom o sexu

Se Silvií se jen tak nepotkáte. Ještě že máme ten internet, tedy spíše Facebook. Případně možnost volání přes WhatsApp... Jeden den točí na Tenerife, druhý zas v Barceloně. Pak chvíli odpočívá v Budapešti, kde coby pornoherečka zaučuje ty nové, a zase tradá do víru života - do Berlína, tentokrát na festival erotiky Venus. A kde bude zítra? Hádejte... Přece v Praze. Konečně! Tedy pokud se předtím ještě nezastaví u rodičů v Orlických horách. Alespoň na otočku.

Letošní říjen je bohatý na zajímavé události. Jednou z nich se stane i přehlídka umění zvaného „burlesque“, o němž jsme si povídali v předchozích rozhovorech. Půjde o celonárodní počin s mezinárodní účastí uváděný jako Bohemian Burlesque Festival, jehož ředitelku a zároveň jednu z účinkujících Lucii Čihánkovou alias Angelicu G. L’Amour, vysokoškolsky vzdělanou rodačkou z Brna, nyní spíše světoběžnici, jsem požádal, aby nás seznámila s detaily.

V téhle chvíli představuje tři čísla. Nohatou ostružinu, která spočívá v propichování nafouknutých balónků na téměř nahém těle, dále satirický a divoký výstup s názvem Hindi, kde obdivuje radost ze života, a konečně noir show Absinthe, kde se noří hluboko do historie Prahy, do doby, kdy neplatila absinthová prohibice.

Burleska se vrací zpět do našich krajů a neustále vzrůstající zájem o ni přivedl dvě její představitelky Miss Cool Cat a Angelinu Angelic k myšlence otevřít Prague Burlesque Academy.

Víte, že se jako Den zrzavých oslavuje vždy první víkend v září ve městě Breda v Holandsku již od roku 2005? Že jde o dvoudenní festival, kde se sejde celý svět... Nevíte?

O připravované výstavě nahých žen VOAYER referujeme již nějakou dobu v rámci kalendáře erotických akcí. A již dnes můžeme tušit, že zřejmě půjde o událost roku. Třebaže výstava (na kterou v budoucnu naváže ještě jedna v Tančícím domě) ještě nezačala, její autor a organizátor v jedné osobě je již na roztrhání.

Že sexualitu hendikepovaní prožívají stejně jako jiní, upozorňuje dokumentaristka Dagmar Smržová ve svém nedávném filmu Miluj mě, když to dokážeš. No, spíše než o film jde o reportáž, která přibližuje tři mladé muže s určitým postižením.

Přes den ajťák velké společnosti, večer piercer ve studiu Hell. To je Míla Bugtcher (vyslovuj bagčr). Příjmení má samozřejmě jiné, daleko prozaičtější, ale prozrazovat ho nebudeme. V komunitě svých přátel je znám spíše pod jeho druhým jménem, jehož původ vám vykouzlí úsměv na rtech.

Tak to je rána! Jste pozvaná/ý na divadelní představení amatérského spolku, ale na scéně se objeví profesionální herečka. Co herečka! Hvězda televizních debat, komických výstupů a také šansoniérka – Ester Kočičková. Hned vás napadá: Kde se tam vzala? Nespletla si scénu? Nebo naopak – nepomýlil jsem si divadlo? Ale pražská Malostranská beseda je přece jen jedna. A znám ji dobře, zejména z dob, kdy jsem tu byl na mnoha pořadech autorského čtení začínajících básníků a prozaiků s názvem Zelené peří, které uváděl Miroslav Kovářík se Zdenou Hadrbolcovou.

Korzetiérka – tak interesantně zní profese módní návrhářky, která si říká Riwaa Nerona. Interesantně se jeví i její ateliér v pražské Husitské ulici, který se utápí v příjemných temných barvách. Podél stěn postávají figuríny s korzety, korzelety, podvazky a župany s krajkou i bez krajky...