Na Zuzanu, pardon, na Suanne jsme narazili náhodou. A sice díky nástěnnému kalendáři, který nafotila společně s dalšími „netradičními“ modelkami ve společnosti dožívajících nemocných psů, konkrétně v psím hospici ve východních Čechách. A nejen nafotila, také to celé zorganizovala, ostatně jako další akce, které stojí za zmínku v našem magazínu.
Když se řekne alternace, myslí se třeba obsazení role dvěma herečkami v divadle. Jak ale chápat alternativní modelku?
Alternativní je taková, která se vymyká klasické komerci. Komerční modelky jsou sice krásné ženy, ale pro mě osobně nudné. Tím však jejich práci neznehodnocuji, naopak i mezi nimi mám své oblíbenkyně.
Jinak mezi alternativní se řadím díky svým tetováním (která se budou postupně ještě rozšiřovat) a díky módě, kterou ráda fotím a nosím. Je to latex, kůže (eko a umělá), lack… Baví mě BDSM styl, barvy, extravagance. Mimo to mám i alternativní mysl, což musí být logicky součástí mého já.
Kdy jste začala předvádět extravagantní módu?
Modeling dělám už mnoho let, možná deset? Ovšem dříve to bylo velmi nepravidelně. Když jsem nabídku dostala, byla komerční a většinou nakonec vadilo moje tetování, které se muselo překrývat. Řekla jsem si, že takhle to nechci. Nebudu přece skrývat moji součást, na nějakou dobu jsem proto s modelingem skončila.
V roce 2016 přišel v mém osobním životě zásadní zlom a tehdy jsem hodně přemýšlela o další cestě životem. K předvádění jsem se vrátit chtěla, ale už ne ke komerci. Protože mě fascinovaly lesklé materiály už od puberty, vzpomněla jsem si na fotografa Pavla Slaughtera Jelínka, s nímž jsem kdysi spolupracovala. Oslovila jsem ho a nafotili jsme tekutý latex.
Nato jsem kontaktovala české přední fetish návrhářky, konkrétně Ademu a Adrienne, jejichž modely předvádím dodnes. Také jsem začala chodit na fetish akce, přicházely mi nabídky a už se to rozvíjelo jen dál.
Jaké kouzlo vidíte v prezentaci například latexového a la(c)kového oděvu?
Latex je jako druhá kůže. Je sexy, krásně voní, je vzrušující ho na sebe navléknout. Lack mi učaroval kvůli lesku. Oba materiály se mi líbí jak na ženách, tak na mužích. Překvapuje mě, jak se do českých obchodů rychle dostávají. Jen tak dál!
Na jakých přehlídkách budete v dohledné době k vidění?
V sobotu 14. dubna na AdeMa fetish party & SPS a 28. dubna na Adrienne Fetish Party vol. 4, obě se konají v Praze. Je ale možné, že dojde i na spolupráci s dalšími fetish či alternativními návrháři…
Nedávno jste založila AltLovers Magazine. Jak bude vypadat obsah, na jakou cílovou skupinu by měl být zaměřen?
Je to magazín o alternativních lidech, událostech a o pomoci tam, kde je to potřeba. Je to projekt o boření mýtů – propojený s charitou. Lidé, co mě znají, už dlouho vědí, že o něčem podobném jsem mluvila již před mnoha lety, ale až nyní přišel ten správný čas. Odstartoval v minulém roce, když byl s „tattoo“ a „alt“ včetně „trans“ modelek nafocen kalendář pro psí hospic v Lupenici.
Mag je k dispozici zatím na Facebooku, ale ráda bych později měla jeho webovou podobu. Jinak se vše rozvíjí plynule a pokud chce někdo jakkoliv pomoct nebo se podílet na realizaci, ať se mi ozve.
Organizovala jste sbírku na vydání nástěnného kalendáře, každá modelka je na něm zachycena se svěřencem zmíněného hospicu. Právě jemu měl být věnován výtěžek z prodeje. S jakým ohlasem se akce nakonec setkala?
S báječným! Třebaže jsme se do ní pustili ke konci roku, vybrala se slušná částka. Nadšení všech, kteří se zúčastnili, i nadšení těch, kteří akci podporovali, mě nakoplo v tom pokračovat a letos na jaře budeme kalendář dělat znovu.
Takže už náborujete modelky a fotografy?
Nábor je prozatím otevřený. Co se týče modelek, už je téměř plno, ale stále se mohou hlásit. Fotografové jsou prozatím ještě v řešení. Na výrobu kalendáře vyzkouším crowdfunding, sponzory nebo to zainvestuji na startu sama. V podstatě půjde o stejný postup jako loni.
Pracovala jste dříve jako HR managerka jedné renomované společnosti, nakonec jste však kancelářskou práci zcela vzdala. Nebyl to velký risk?
K situaci, která přišla o pár měsíců později, to risk byl, a velký, což jsem v tu chvíli nemohla tušit. Ta pozice mi dala mnoho a jsem za ni ráda. Z celkového hlediska mi rutinní kancelářská pozice nevyhovuje. Mám ráda, když je práce proložena i akčností nebo manuální činností.
Co byste poradila začínajícím alternativním modelkám?
Odložit stud, oslovovat, ukazovat se. Nehroutit se z odmítnutí, naopak, umět se ponaučit z chyb. Najít si, v čem nejvíce vynikají a to zdokonalovat. A také je důležité prověřovat si fotografy, číst o nich reference, chtít vidět portfolio. Vlastně lustrovat všechny okolo, s nimiž začínáte spolupracovat…
Co zajímavého jste nafotila v poslední době?
Zeptala bych se jinak: Co znamená ve fetish světě slovo zajímavý? A vůbec, ptáte se mě jako modelky nebo fotografky? Začínám totiž pomalu přecházet i na druhou stranu, tedy za foťák. Pro tenhle účel užívám přezdívku Ironyia a moje fotky najdete na Facebooku. Jako modelka jsem naposledy zapózovala na workshopu v rockovém klubu a to mi velmi imponovalo.
Latex a rockový styl mi vyhovuje. Zajímavé bylo focení na pánských toaletách, aby to bylo více provokativní. A přiznávám, že jsem do té doby netušila, kolik zajímavostí se na takovém WC dá objevit, například opěrátko na hlavu. Chlapi to mají prostě vychytané…
Nafotila jste vedle prádla i nějaké erotické produkty například pro eshop? Pokud ne, přijala byste podobnou nabídku?
Předpokládám, že jsou myšlené pomůcky k uspokojení. Pokud ano, zatím jsem nefotila. Co se týče nabídky, přijala bych, proč ne? Ale netroufla bych si na takový produkt „v akci“.
To už mi zavání pornem, a i přesto, že jsem k němu otevřená a mám v tomhle oboru známé, tak jako porn model se neprofiluji, zkrátka pro tenhle obor tu nejsem. Propagovat erotické produkty a pomůcky by se mi však líbilo, proč se nestát třeba tváří vibrační hlavice, že?
Vibrační hlavice? Vidíte, jak to z vás leze… Jakému dalšímu druhu byste dala přednost?
Ten sortiment je tak rozmanitý, že bych si určitě něco našla. Navíc erotické pomůcky jdou poměrně rychle dopředu a už ani nestíhám vnímat všechny novinky. Ovšem vibrátor je klasika v šuplíku snad každé ženy.
V případě nutné potřeby, uměla byste si narychlo vyrobit nějakou pomůcku, není-li zrovna ta ze sex shopu po ruce?
Pomůcka, která je vždy „po ruce“ je právě ta ruka. 🙂
Do porna byste nešla, nicméně co si myslíte o tvorbě erotických aktů?
Nahota je nádherná. Ať už je akt umělecký nebo lehce perverzní a provokativní. Tělo se dá zachytit z mnoha úhlů, a když má fotograf talent, je co nabídnout. Ráda se na takové fotografie dívám.
A co se třeba nechat fotit při orgasmu, jako tomu bývá v ateliéru známého fotografa Petra Jedináka?
Jeho díla znám a v minulosti mě na něco podobného dokonce oslovil. Na rovinu, pokud bych na nabídku kývla, tak bych ten orgasmus hrála. Neuměla bych se uvolnit pro záběr někoho, ke komu nemám emoční cit, lásku.
Orgasmus je pro mě intimní záležitost, kterou chci zažívat pouze s tím, koho miluji. Tedy se mnou samotnou nebo s mým partnerem. Z uměleckého hlediska však Petrovy fotografie beru jako něco originálního, zajímavého a krásného.
Zúčastníte se v dubnu Poslední výstavy skutečných nahých žen, které budou představeny v BDSM pozicích na třech patrech Tančícího domu?
Ano, jako návštěvník. Už loni jsem byla oslovena, abych se na této akci také „vystavila“, nakonec jsme se ale nedomluvili na úpravě podmínek ve smlouvě. Přece jen modelky jsou tam převážně v submisivní roli, což není nic pro mě. Uznat však musím, že nápad je to skvělý a fandím mu.
A když je řeč o BDSM, jaká z technik je vám bližší? Spanking, vosk, svazování…
Ze zmiňovaných mě do určité míry fascinují všechny, ovšem velmi mě nadchlo vázání, tedy shibari. Zatím ho sleduji jen na vystoupeních a fotkách, mým cílem je naučit se vázat… Vnímám ho i umělecky, protože spojení umění a erotiky je pro mě projev dokonalosti. Nejsem sice zaměřena na bolest, ale znehybnění mě dojímá. To je jako dívat se na sochu, která má živé srdce…
Co říkáte na velký boom kolem BDSM? Na velkou aktivitu riggerek a riggerů…
Je to skvělé, jsem za to ráda. Každý z nich má svůj osobitý styl a člověk si tak může vybrat, koho sledovat, od koho se třeba i učit. BDSM však musí být vnímáno srdcem, je třeba cítit, že to chceme, že nás to vzrušuje. Pokud to někdo dělá jen proto, že je to „in“, je to špatně. Stejně jako vše, co děláme bez emocí a lásky.
Co říkáte na znovuvzkříšení burlesky? Myslíte si, že prezentace prvorepublikového vtipného erotického tance má šanci na přežití?
Rozhodně má. Jsou nové možnosti v prezentaci, v doplňcích, kreativní burlesky mají velkou šanci stát se hvězdami ve svém oboru. Baví mě mnohem více než klasický striptýz. Takové vystoupení je veselejší a hravější.
Jaký máte názor na osvojení dítěte gay dvojicí, o čemž se má jednat v Parlamentu?
Z vlastní zkušenosti vím, že zamilovat se člověk může do jakéhokoliv pohlaví, tak jsem tomu pozitivně otevřená. Mnoho lidí se s tím určitě nesrovná, v naší zemi jsme v tomhle pozadu. Pokud bych měla hlasovat, můj hlas bude „ano“. Má-li gay dvojice zázemí pro dítě, tak proč by ho nemohla vychovávat?
Říká se, že každý je tak trochu gay, že i hetero mužům se líbí anální hrátky. Co vy na to?
Tohle jsem nikdy neslyšela a nemohu to ani posoudit. Navíc anální sex nemám ráda u sebe ani u druhých. Ten otvor ve mně evokuje úplně jiné představy. Popravdě jsem ani nepoznala muže, který by mi tuto teorii potvrdil.
Na posledním Erofestu jste se stala jednou z finalistek soutěže Miss Erotika. Co vás na veletrhu zaujalo, co naopak?
Byla to velmi bohatá zkušenost. Vedle velkého stresu jsem nalezla také nové přátele, a vlastně s odstupem času mohu hodnotit. Nejenže jsem si tenhle svátek erotiky užila, ale celkově stoupá rok od roku na kvalitě.
Ráda se zúčastním znovu, i když už ne jako soutěžící, nýbrž jako návštěvník, abych si ho kompletně užila i mimo backstage. Pokud by u nás byl ve stejném pojetí BDSM veletrh a například měla proběhnout volba Miss Latex, tak se rozhodně přihlásím…
Fotografie: z archívu Suanne Marty
[no_toc]