Filmové zpracování Sexmise od Juliusze Machulskiho se několikrát vysílalo i v českých televizích, takže ho někteří z vás znají. Co jistě ale netušíte, hradecké Klicperovo divadlo se odhodlalo do jeho divadelní předělávky. Režíroval ji Šimon Caban a je zařazena do programu od podzimu 2012.
Sexmise jako hradecká divadelní hra!
Stejně jako film, je hra o dvojici mužů, kteří se dobrovolně zúčastnili lékařského experimentu a nechali se na jeden rok hibernovat (zmrazit ve speciálních lůžcích). Náhoda je ale blbec, takže je nejspíše jasné, že v hibernaci zůstali o mnohem déle. Byli probuzeni téměř o 60 let později. Přišli tím o vše, co je dříve pojilo se světem – rodinu, přátele…
Po probuzení netušili, že přišli vlastně i o známý svět. Teď vládly ženy a oni dva (Max a Albert v podání Jiřího Zapletala a Vojtěcha Dvořáka) jsou posledními žijícími muži na světě.
První věc, která napadne asi každého – jak se ženy rozmnožují, když nemají muže? Partenogenezí – oplodněním sebe sama. Muže označily jako nepotřebné a tak je průběžně měnily na ženy. Ať už muži chtěli, nebo ne.
Problémem, který ženy pro vyhlazení druhu „muž“ musely řešit, byla nutnost potlačení sexuálních pudů. Lékem se stala pilulka, která umožnila ženám vytvořit funkční společenství, které mohlo vládnout světu po mnoho let. Tedy pokud by se na scéně neobjevili naši pánové Max a Albert.
Otravné „Vem si prášek“ uslyšíte jen párkrát, ale i tak vás naštve svojí fistulí. Podobný (ne-li stejný) motiv se objevil ve sci-fi snímku Equilibrium. Celé lidstvo si bralo v pravidelných intervalech prášky, které potlačovaly emoce a sexuální tužby, aby byly jednodušeji ovladatelné.
Stejně jako ve zmíněném snímku i v Sexmisi jedna postava (zde Lamia v podání Heleny Plecháčkové) přestane brát prášky a nakonec prozře.
Hradecké divadlo se nestydí a jde do hry naplno
Jak je zvykem u Klicperova divadla v Hradci Králové, obsazení, hudba, kostýmy i scéna byly perfektní. Dle názvu byste mohli si můžete myslet, že si užijete dílo plné nahoty a sexu. Opak je ale pravdou. Spíše vám bude naservírována pořádná porce zábavy, a trochu feministických hesel od nově vzniknuvší „Ligy žen“ , která ovládla celý svět.
Premiéra: Listopad 2012. Dramaturgie: Jana Slouková. Kostýmy: Simona Rybáková. Hudba: Darek Král. Scéna a režie: Šimon Caban. Derniéra: Listopad 2013.
Ani místy tvrdší vtípky neuškodily veselému zpracování („Pojďte, ale já vás nemám kam schovat. To nevadí, my Židi jsme na to zvyklí.“; „Koupil jsem za těžký prachy rakouské know-how na ukrývání lidí v podzemí.“). Neudržel jsem se u „Filmy byly zakázány v roce 20xx, protože zabíraly moc místa reklamám.“
Vtipem sršela nejenom hra, ale i tolik oblíbené prográmky pro návštěvníky divadla. Okénko feministické a šovinistické v tištěném programu o Sexmisi bylo plné citátů, nad kterými se nešlo nezasmát.
Citáty o mužích:
Kavalír je muž, který neflirtuje aspoň s těmi ženami, jež nechává v autobuse stát. (Monika Peitschová)
Každý muž má Achillovu patu, jenomže ne na noze, ale v rozkroku. (Barbora Walkerová)
Citáty o ženách:
Ženy nevědí, co chtějí, ale nedají pokoj, dokud to nedostanou. (Oscar Wilde)
Štěstí ženatého muže závisí na ženách, se kterými se neoženil. (Mark Twain)
Hradečáci dobře vědí, že jejich divadlo má skvělé inscenace (nejenom ty výrazné od Davida Drábka), takže Klicperovo divadlo (program k zhlédnutí na http://klicperovodivadlo.cz) nezeje prázdnotou nikdy. Pokud budete poblíž a konstelace hvězd, programu a vašeho času bude ve správné poloze, nenechte si Sexmisi ujít. Pokud to nevyjde, vždy můžete v klidu domova zhlédnout filmové zpracování…
Tak jako tak, stojí tematika Sexmise za zamyšlení. Mohly by ženy vládnout světu po dlouhá staletí bez mužů? Svedli by to samé i muži? Co si myslíte vy?
Zdroj fotografie: Klicperovodivadlo.cz
