Tahle knížka způsobila po celém světě velké haló… Jelikož hlavní náplní je sex a komplikovaný vztah hlavních postav, nemohli jsme si ji nechat ujít.
50 odstínů literární šedi – recenze
Původně vznikla tato knížka jako tzv. fan fiction na sérii Stmívání autorky Stephanie Meyerové. Vyšla v elektronické podobě s názvem Master of the Universe pod pseudonymem Snowqueens´s Icedragon. Nakonec se dostala do tištěné podoby pod názvem 50 Shades of Grey. Knížka je trojdílná – aktuálně v češtině vyšel první díl.
Po přečtení je jasné, že český překlad titulku je špatný. V názvu nejde o šedivou barvu, ale jméno hlavního hrdiny – Christiana Greye. I sama autorky použila spojení 50 odstínů Graye v knížce. Kdoví koho napadl tento praštěný překlad.
Jedna perlička navíc – české nakladatelství XYZ prý nechtělo čekat dlouho na profesionální překlad z originálu, tak použilo fanouškovský překlad jedné z blogerek, která přeložila celou knížku pro potřeby svých přátel na blogu. Zajímalo by mě, co je na tom pravdy.
Co se vlastně uvnitř děje?
Lehký nástřel příběhu: Hlavní hrdinkou je americká mladičká studentka Anastasia Steelová, která místo své kamarádky musí udělat rozhovor s charismatickým multimilionářem Christianem Grayem. A tento rozhovor jí změní život. Graye hned zaujme její neohrabanost, drzost a intelekt… Zbytek knížky se v podstatě rozebírá jejích následný vztah, který narušuje jediná věc – Grayovy sexuální choutky.
Pokud jste slyšeli, že 50 odstínů šedi je o dominantně-submisivním vztahu hlavních postav, tak jste slyšeli dobře. Teď však některé nadchnu a druhé otrávím – nečekejte nějakou divočinu jako například Otrok Sylvy Laureové.
Osobně vidím knížku jako harlekýnku z červené knihovny s trochou tvrdšího sexu (spanking, smyslová deprivace, dominance / podřízenost)… Za úspěchem knihy (milóny prodaných výtisků, připravovaný film) vidím spíše zdařilý hype nakladatelství, které ji protlačilo na výsluní.
Literární skvost nečekejte
Jazykově i dějově je 50 odstínů šedé na velmi nízké úrovni. To, že autorka používá jako motivy tvorbu velikánů vážné hudby, či literatury na hloubce díle nepřidá. Právě to působí v kontrastu s jinak prostinkým obsahem knihy.
Cituji:
Christianova ruka právě teď klouže dolů po mých pažích, kolem pasu a nahoru na prsa. Cítím, jak mi při tom jemném dotyku tvrdou bradavky… a sotva popadám dech… přemýšlím, kam se jeho dlaň zatoulá příště… A najednou je pryč a já vnímám, jak se mé kůže dotýkají strapečky důtek a sledují stejnou stezku, kterou jim předtím vyznačila kožešina. (…). A znenadání dopadají v ostré spršce na mé břicho. „Auu!! Vykřiknu. Překvapilo mě to. Ale nedá se říct, že by to přímo bolelo, jen to všude zaštípalo. A potom mě šlehne znovu a silněji.
Konec citace
Mnohem propracovanějším románem o BDSM tematice je námi posledně recenzovaný The Diary of Submisive autorky Sophie Morgan, či výše zmíněný Otrok (viz sekce Tipy a reportáže).
Oceňuji ale, že přestože se jedná o velmi jednoduchou knížku (roztáhlou ale na neuvěřitelných 607 stránek českého vydání – a to se jedná jen o první díl), rozvířila stojaté vody sexuality a donutila spoustu lidí přemýšlet o svých potlačovaných touhách. BDSM tematika a hračky není pro současnou společnost příjemným tématem. Takže je dobře, když se o ní začne mluvit v předních médiích.
To, že ženy berou útokem sexshopy a skupují všechny „výplatné“ propriety pro BDSM hrátky beru jako plus. Někteří prodejci dokonce připravili speciální balíčky společně s knihami (pouta, bičík, masky…) – a dle všeho jdou na dračku.
50 odstínů šedé není úžasným literárním kouskem, který se zapíše do historie světové literatury. Ale jsem rád za každý počin, který rozvíří mysl mnoha lidí a posune je v jejich sexualitě. Za to díky.
Knihu 50 odstínů šedi (Fifty Shades of Grey) autorky E. L. James vydalo – Nakladatelství XYZ.
